18. TÉMA NÁRODA V LIT.

1. NÁROD = historicky vzniklá forma společenství lidí mající společný jazyk, území (na kterém se po urč. dobu vyvíjeli), historii, kulturu (lit., hudba, architektura), tradice, vývoj (dějinný, kulturní, politický).

- i politika hraje důležitou roli v národu - vznik toho státu, u nás komunisté, roky 1968, 89 -> pro nás jsou to důležitá data; vliv i na charakter těch lidí

- pojem národ poprvé užit až od doby Velké franc. revoluce (1789)- odmítá třídní rozdělení, oslovovali se občané

osvícenství: zdůraznění přirozené rovnosti lidí, proti stavovst-

vím a privilegiím

- preromantismus: Johann Gottfried Herder - tvůrce preromantické estetiky; dílo Myšlenky k filozofii dějin lidstva -> vždy jeden národ hraje v urč. vývoji lidstva důležitější roli; budoucnost (19.stol.) spatřoval ve Slovanech

- zabýval se vztahem národa a lidstva, národní identitou (co dělá

národ národem)

- svou koncepcí dějin, která se vyznačovala mj. i zájmem o

Slovany, jejich jazyk a kulturu, si získal oblibu i na našem

území - jeho myšlenky se staly důležitým inspiračním zdrojem pro

český a slovenský národně demokratický proud (vyšli z něho např.

příslušníci jungmannovské generace)

ð až od konce 18.stol. dochází k procesu národního uvědomění (předtím se dělili podle stavů a ne podle příslušnosti k národu)

- z lit. hlediska se to objevuje v obrovské vlně národního lidového sběratelství (to obsahuje i charakteristické rysy národa)

2. LIDOVÁ SLOVESNOST

3 způsoby, jak k ní přistupovali:

a) sbírali je, tak že chodili po vesnicích a to, co se vyslechlo se zapsalo

a1) ještě málo upravené - B.Němcová

a2) neupravovali, jsou vydávané v originálním znění - Kubín

- Německo (bratři Grimmové), Rusko (A.N.Afanasijev Zakázané pohádky), Polsko (Babinskij)

- u nás: K.J.Erben (Prostonárodní písně a říkadla, České pohádky, Písně národní v Čechách), B.Němcová (Národní báchorky a pověsti, Slovenské pohádky a pověsti), J.Š.Kubín, Václav Tylle (Říha), Beneš Method Kulda Pohádky a pověsti národu moravského

- nejrozsáhlejší je ale sbírka z 10.stol. - arabské Pohádky tisíce a jedné noci

b) ohlasová poezie - F.L.Čelakovský Ohlasy písní českých, Ohlasy písní ruských -> zdůrazňovaly duch národa, Mudrosloví národu slovanského v příslovích (přísloví, pořekadla)

- české x ruské -> lyrické (pouze jedna epická Toman a lesní panna), krátké, Čechy jako malá zem x epické, balady, Rusko velká zem, neustálé boje proti Tatarům, látku čerpal z ruských bylin

- rozdíl mezi oběma Ohlasy je také v tom, že český Ohlas nemá písně hrdinské, mnohem častější jsou satirické a výsměšné písně a popěvky mířící hlavně na vrchnost a maloměšťáka

c) autorův přístup - také pod vlivem lidové slovesnosti, ale více zde vystupuje sám autor a jeho přístup - K.J.Erben Kytice

3. NÁRODNÍ OBROZENÍ

- začalo josefínskými reformami, vláda Josefa I. 1780-1790 do roku 1848

- v rakouské říši právě vrcholil osvícenský absolutismus Marie Terezie a Josefa II., jejich reformy vytvořily předpoklad pro změny ve střední Evropě; v Čechách a na Moravě se tehdy rozhodovalo, zda jejich území budou i nadále slovanská, anebo poněmčená

- 1781 zrušení nevolnictví, toleranční patent -> český živel do měst

- příčina: hrozba zániku národa českého, jazyka českého (od 17.stol. nebyl jazyk kodifikován, tzn., že nebyl zapsán v žádných učebnicích, příručkách, jak má vypadat spisovný český jazyk; naposledy v 17.stol. Veleslavínská čeština - např. Bible kralická)

I.fáze N.O. (od 70.let 18.stol. do r.1814) - probíhalo shora, často od kněžích, dále J.Dobrovský (Dějiny českého jazyka a literatury, Zevrubná mluvnice jazyka českého, Základy jazyka staroslověnského), J.Jungmann (Německo-český slovník, Slovesnost, Historie literatury české), Pavel Josef Šafařík (Slovanské starožitnosti, Dějiny slovanského jazyka a literatury ve všech nářečích)

- vydávány i první české Rösenmüllerovy noviny

II.fáze - ofenzivní (1815-konec 20.let 19.stol.) - začínají se vydávat české knihy, objevuje se české divadlo, vychází Čelakovského Ohlasy…

Fr.Palacký Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě

- Rukopis královédvorský a zelenohorský

III.fáze - vyvrcholení obrozeneckých snah (30.-50.léta 19.stol.) - je jasné, že je čeština zachráněna a národ teď usiluje o emancipaci politickou - r.1848, ke kt. ale nedošlo

- sepětí s nár.obrozením (J.K.Tyl, K.J.Erben), romantismus (K.H.Mácha), počátky realismu (K.H.Borovský, B.Němcová)

- N.O. stejně přineslo českému národu trauma až do r.1918, protože se stále požadovalo po českých spisovatelích, aby se psalo o Čechách, vlastenectví (Mácha to nedělal)

4. RUCHOVCI A LUMÍROVCI

škola národní x škola kosmopolitní; 70.a80. léta 19.stol.

- ruchovci: důraz na domácí tradice, slovanství, historismus, vřelé vlastenectví, ideje národního obrození, zájem o venkov

- S.Čech, dočasně J.V.Sládek, E.Krásnohorská

- 1868 založili almanach Ruch na počest položení základního

kamene k ND

- lumírovci: snaha povznést českou lit. na světovou úroveň, hodně překladů, požadavek umělecké svobody, nové formy, překladatelská činnost

- J.Vrchlický, J.Zeyer, J.V.Sládek

5. HISTORICKÉ KNIHY

A.Jiráska, Z.Wintera, V.B.Třebízského - proč vznikala? - byla čtena, nikde jinde se nemohli obyv. Čech dovědět dějiny, ve škole se učily habsburské dějiny >> funkce dějepisu