19. VZTAH JEDINCE A SPOLEČNOSTI V LIT.

 

1. SPOLEČNOST = termín, kterým se označuje jak relativně malá skupina, tak i celé lidstvo

-          společnost ovlivňuje literaturu - jak obsah tak i formu

 

2. JEDINEC = určitá osobnost, individuum

-          hlavním objektem lit. děl je člověk, kt. vyrůstá v určité spol., jež ho ovlivňuje

-          jedinec může být: 1) lit. postava, hrdina

                     2) spisovatel (je ovlivňován nějakou spol.,

   dobovými normami), na spis. má také vliv mnoho dalších činitelů =

   slohotvorní činitelé: a) subjektivní

                         b) objektivní

 

subjektivní slohotvorní čin. (individuální, osobní) - např. věk, vzdělání, prostředí (ve kt. spis. vyrůstal -> Ch.Dickens, B.Němcová, B.Hrabal, V.Páral), povaha, osobní zájmy, pohlaví (důležité v lit. do 19.stol. - do této doby se neobjevují ženy spisovatelky; souvisí to s tím, jak spol. přijímala určitá pohlaví; v 19.stol. spisovatelky: B.Němcová, E.Krásnohorská, K.Světlá, George Sandová Indiana, Valentina a Lélie -> ženská tématika -proč? nebyly přijímány rovnocenně, společenské postavení žen a jejich práva; ve 20.stol. je to už jedno - spol. přijímá ženy rovnocenně), příslušnost k určité generaci (avantgarda = předvoj: prokletí básníci, ztracená gen. beatnická gen., rozhněvaní mladí muži, hippies a hip-hop /ti se ale neprojevovali literárně/u nás 48-68 underground + hud. skupina Plastic People of the Universe /hlavní byly texty/; po roce 89 už žádná taková skupina není - proč?není důvod protestovat)

 

+ generace: v lit. díle jako generační výpovědi vystupuje autor jako mluvčí své generace; většinou subjektivní, vyjadřující pocity oné generace a její postavení ve spol.; autor jako reprezentant urč. generace může buď vyjadřovat perspektivy, naději, víru v budoucnost nebo naopak rezignaci a odcizenost

 

objektivní slohotv. čin. - podmínky, ke kterým je ten spis. vázán při psaní knížky, výběr jazyka -> platí spíše do 19.stol., kdy se podřizovali dobovým normám, pravidlům, společnosti

 

 

1) kdy jde hrdina proti společnosti: preromantismus, romantismus, ztracená a beatnická gen., prokletí básníci, underground, rozhněvaní ml. muži, 20.stol. (moderní lit. - protest, snaha se té spol. vymknout a to vymknutí má podobu např. tabuizovaných témat)

 

-          ovlivnění tvorby vlastními zážitky, životem:

B.Němcová Babička

V.Páral - vzděláním chemický inženýr, severní Čechy

B.Hrabal - otec ředitelem pivovaru Postřižiny, sám B.H. pracoval jako sladovník, úředník, skladník, výpravčí Ostře sledované vlaky, pojišťovací agent, pekař, kulisák v div., obchodní cestující, dělník v kladenských ocelárnách, balič starého papíru Příliš hlučná samota

2) kdy je hrdina ovlivněn spol., je její součástí a jedná tak, jak ona to požaduje: antika (nejmarkantnější v Homérských eposech, u dramatiků se to už uvolňuje), klasicismus, realismus

 

 

- jedinec: a) výjimečný, vyhraněný: Cizinec, beatníci, rozhněvaní ml. muži, Vladimír Körner

           b) typický - postava nese typové vlastnosti pro spol. té doby (kolektivní hrdina): realismus, V.Páral (ukázal všednost života, stereotypnost, nudnost)