19. VZTAH
JEDINCE A SPOLEČNOSTI V LIT.
1. SPOLEČNOST = termín, kterým se
označuje jak relativně malá skupina, tak i celé lidstvo
-
společnost
ovlivňuje literaturu - jak obsah tak i formu
2. JEDINEC = určitá osobnost,
individuum
-
hlavním
objektem lit. děl je člověk, kt. vyrůstá v určité spol., jež ho ovlivňuje
-
jedinec
může být: 1) lit. postava, hrdina
2) spisovatel (je ovlivňován nějakou spol.,
dobovými normami), na spis. má také vliv
mnoho dalších činitelů =
slohotvorní činitelé: a) subjektivní
b) objektivní
subjektivní slohotvorní čin.
(individuální, osobní) - např. věk, vzdělání, prostředí (ve kt. spis.
vyrůstal -> Ch.Dickens, B.Němcová, B.Hrabal, V.Páral), povaha, osobní zájmy,
pohlaví (důležité v lit. do 19.stol. - do této doby se neobjevují ženy
spisovatelky; souvisí to s tím, jak spol. přijímala určitá pohlaví; v 19.stol.
spisovatelky: B.Němcová, E.Krásnohorská, K.Světlá, George Sandová Indiana, Valentina a Lélie -> ženská
tématika -proč? nebyly přijímány rovnocenně, společenské postavení žen a jejich
práva; ve 20.stol. je to už jedno - spol. přijímá ženy rovnocenně), příslušnost
k určité generaci (avantgarda = předvoj: prokletí básníci, ztracená gen.
beatnická gen., rozhněvaní mladí muži, hippies a hip-hop /ti se ale
neprojevovali literárně/u nás 48-68 underground + hud. skupina Plastic People
of the Universe /hlavní byly texty/; po roce 89 už žádná taková skupina není -
proč?není důvod protestovat)
+
generace: v lit. díle jako generační výpovědi vystupuje autor jako mluvčí své
generace; většinou subjektivní, vyjadřující pocity oné generace a její
postavení ve spol.; autor jako reprezentant urč. generace může buď vyjadřovat
perspektivy, naději, víru v budoucnost nebo naopak rezignaci a odcizenost
objektivní slohotv. čin. - podmínky,
ke kterým je ten spis. vázán při psaní knížky, výběr jazyka -> platí spíše
do 19.stol., kdy se podřizovali dobovým normám, pravidlům, společnosti
1)
kdy jde hrdina proti společnosti:
preromantismus, romantismus, ztracená a beatnická gen., prokletí básníci,
underground, rozhněvaní ml. muži, 20.stol. (moderní lit. - protest, snaha se té
spol. vymknout a to vymknutí má podobu např. tabuizovaných témat)
-
ovlivnění
tvorby vlastními zážitky, životem:
B.Němcová
Babička
V.Páral
- vzděláním chemický inženýr, severní Čechy
B.Hrabal
- otec ředitelem pivovaru Postřižiny,
sám B.H. pracoval jako sladovník, úředník, skladník, výpravčí Ostře sledované vlaky, pojišťovací
agent, pekař, kulisák v div., obchodní cestující, dělník v kladenských
ocelárnách, balič starého papíru Příliš
hlučná samota
2)
kdy je hrdina ovlivněn spol., je
její součástí a jedná tak, jak ona to požaduje: antika (nejmarkantnější v
Homérských eposech, u dramatiků se to už uvolňuje), klasicismus, realismus
-
jedinec: a) výjimečný, vyhraněný: Cizinec, beatníci, rozhněvaní ml. muži,
Vladimír Körner
b) typický - postava nese typové
vlastnosti pro spol. té doby (kolektivní hrdina): realismus, V.Páral (ukázal
všednost života, stereotypnost, nudnost)