20. ODRAZ
SPOLEČENSKÉHO VÝVOJE V LIT.
1. společenský vývoj >> společnost určuje
morálku, dodává pravidla - s těmi autor buď souhlasí a dodržuje je, nebo je
odmítá
-
se
spol. vývojem se mění témata, ovlivnění formy a obsahu (např. renesance)
2. "REVOLUČNÍ OBD.",
ZVRATY A ZMĚNY V DĚJINÁCH:
1. střih mezi rodovou společností a
vznikem prvních států
-
vznik
filozofie v Řecku (7.-6.stol. př.n.l.)
-
Homérovy
eposy (archaické, předattické obd.), drama (attické obd.) - Aischylos,
Sofoklés, Euripidés, Aristofanés
2. starověk -> středověk
-
antika
zavržena, změna v ideologii, kdy křesťanství působí jako určující směr ve všem
-
legendy,
duchovní písně, spor duše s tělem
-
české
specifikum: husitství -> propagační,
tendenční lit.; kritika církve, odpor proti vládnoucím třídám
- Mistr
Jan Hus O církvi, Výklad viery, desatera a páteře,
Knížky o svatokupectví
- píseň Ktož
jsú boží bojovníci - Jistebnický kancionál
- Vavřinec z Březové Husitská kronika, Píseň o vítězství u
Domažlic
-
pobělohorská lit. (obd.
baroka) - násilná rekatolizace -> dopad na J.A.Komenského (1627
odešel do polského Lešna) -> exulantská lit. Labyrint světa a ráj srdce, Kšaft umírající matky Jednoty bratrské
->
oficiální lit. inklinující ke katolictví, ničení zakázaných knih, silně duchovní lit.: Bedřich Bridel Co bůh? Člověk?, Adam Michna z Otradovic
Loutna česká x prostý lid (uchování národní slovesnosti)
=>
kvůli těmto událostem u nás nevzniká tradiční renesanční lit., ale pouze lit.
odborná
3. středověk -> novověk -
VFBR, myšlenka rovnosti
-
kult
rozumu (encyklopedisté - na konci 17.stol. u nás zakázané), svoboda myšlení,
zaměření na praktické otázky, optimismus
-
u
nás národní obrození - převažuje němčina -> vyprovokovala vznik
určité lit. - odborné, mluvnické, vlastenecké, historické, div. hry (Václav
Thám, Václav Kliment Klicpera), beletrie (Václav Matěj Kramerius), české
novinářství
4. vliv válek
1) WwI: ztracená generace
(Hemingway, Remarque), v české lit. absurdní pohled na válku (Jaromír John Večery na slamníku, Jaroslav Hašek),
legionářská lit. (Medek, Kopta, Kratochvíl), bezprostřední svědectví fronty
(J.Weis Barák smrti, F.Šrámek Žasnoucí voják, K.Konrád Rozchod)
2) WWII: první vlna (bezprostředně
po válce) - Jan Drda Němá barikáda,
M.Pujmanová Lidé na křižovatce, Hra s
ohněm, Život proti smrti
druhá vlna (již nejen oslava ale i kritika) - A.Lustig Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou, Jan
Otčenášek Romeo, Julie a tma,
Ladislav Fuks Pan Theodor Mundstock,
Vladimir Körner Zánik samoty Berhof,
Ladislav Grosman Obchod na korze, Jan
Procházka Ať žije republika, Julius
Fučík Reportáž psaná na oprátce
-
světová lit.: Günter Grass Plechový
bubínek, Joseph Heller Hlava XXII., Norman Mailer Nazí a mrtví, W.Styron Sophiina volba, Jurij Bondarev Hořící sníh, Patrick Ryan Jak jsem vyhrál válku
5. totalitní režimy - fašismus, komunismus
-
fašismus - dopad na něm. lit. -> emigrace spis. Remarque - námět něm.
emigrantství Miluj bližního svého,
Vítězný oblouk
bří
Mannové
- snaha postihnout kořeny fašismu Josef a
bratři jeho, Doktor Faustus
Feuchtwanger
- židovská
tematika Židovka z Toleda, Žid Süss,
Válka židovská
Kurt
Tucholsky
- protifašistický publicista
-
vliv
fašismu na české autory: K.Čapek Válka s
mloky, Bílá nemoc
Velká říjnová revoluce v Rusku (1917)
-
psali pro revoluci: V.Majakovskij 150
000 000, poémy; ke konci prozřel - hra Štěnice;
končí sebevraždou
Maxim
Gorkij Matka; vypracoval teorii soc. realismu,
tato teorie se dostala i do stanov Svazu sovětských spis.
Isac
Baber Rudá jízda
Nikolaj
Ostrovský,
Antonov Makarenko, Michail Šolochov Tichý Don
-
ti, co odmítali psát v duchu soc. realismu skončili v emigraci: Bulgakov, Bunin
50.léta: smrt Stalina, nástup
Chruščova
1957
B.Pasternak Doktor Živago
1962
A.Solženicyn Jeden den Ivana Děnisoviče
1963
V.Vojnovič Život a neobyčejná dobrodružství
vojáka Ivana Čonkina
-
samizdatová lit: hlavně písničkáři - Bulat Okudžava Putování diletantů (kritika systému)
Vladimir
Vysockij Arbate, můj arbate; herec v divadle Na
Tagance; pol. názory vyjadřoval ve svých písních, básních
80.léta: po nástupu Gorbačeva
uvolnění v lit., vydávají se prózy Pasternaka, Bulgakova, Solženicyna
3. KONKRÉTNÍ DÍLA
KRITIZUJÍCÍ SPOLEČNOST
Jean
de la Fontaine Bajky 1668-94 - kritizuje dvůr za vlády
Ludvíka XIV.
Jonathan
Swift Gulliverovy cesty, podtitul Cesta k
rozličným národům světa 1726, vznikají od r.1714
-
pod
rouškou imaginárního cestopisu satira na soudobé poměry v Anglii (jinotajná
kritika nové vlády whigů) a kritika nedostatků evropské civilizace vůbec;
toryové - ztratili svou moc -> nástup hanoverské strany whigů, kritizuje
praktiky nového ministerského předsedy Walpola
Nikolaj
Vasiljevič Gogol Revizor 1842 - satira
na úplatkářství, byrokratismus
Jevgenij
Švarc Drak 1943 - divadelní hra - kritika
sovětského totalitního systému, boj dobra (rytíř Lancelot) a zla (drak)
George
Orwell 1984, Zvířecí farma - kritika sovětského
komunistického systému
K.H.Borovský Král Lávra - kritika rak. císaře, výsměch hlouposti všech
korunovaných hlav, Tyrolské elegie -
kritika policie, rak. byrokracie, pokrytectví, Křest sv. Vladimíra - kritika ruských poměrů, absolutismu a církve
Sv.Čech Pravý výlet pana Broučka do Měsíce 1888 - kritika spis., kteří
utíkají od soudobých společenských otázek, měšťáků, Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století 1889 -
kritika maloměšťáka, jeho zbabělosti a vychytralosti
Jaroslav
Hašek Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války 1921-23 - satira na rak.
militarismus, výsměch rak. monarchii
Václav
Kaplický Kladivo na čarodějnice 1963 - kritika
pol. procesů v 50.letech
Ivan
Kříž Pravda o zkáze Sodomy 1968 - odsouzení
totalitní ideologie