5. LIT. A
UMĚNÍ
1.
UMĚNÍ - má dva významy:
1. obecně vysoký stupeň
dovednosti, tvůrčí schopnosti v určitém oboru činnosti (lékařské, vojenské,
kuchařské)
2. forma tvůrčí činnosti
člověka, umění zpracovává/odráží skutečnost v obrazech
-
krásné
um. - specifická tvůrčí činnost člověka zaměřená na zobrazení vnější i vnitřní
reality z hlediska estetického působení
-
vztah
člověka ke světu: 1. praktický
2. teoretický - ne vždy se projevuje
3. estetický
-
funkcí
umění je jenom ta estetická hodnota
-
umění
tvoří jednotu tří prvků: uměl. proces (tvorba uměl. díla), uměl. artefakt
(dílo) a působení díla (konzumace uměl. díla)
-
počátky
umění sahají do pravěku; pravděpodobně
nejstarší je tanec a pravěké výtvarné umění (zvířecí postavy vyryté do kamene,
otisky rukou a čáry ryté nebo malované na stěnách jeskyní, hliněné sošky zvířat
a ženských postav se zvýrazněnými symboly plodnosti)
2. DRUHY UMĚNÍ
-
rozdělení podle vztahu k mimoestetickým, praktickým funkcím =>
užité
um. - keramika,
porcelán, nábytek, architektura -> předměty určené k použití a současně od
nich požadujeme určitou úroveň estetickou
volné
um.
statická
um. -
architektura, sochařství, umělecká fotografie, malířství, užité um.
dynamická
um. - tanec,
divadlo, pantomima, literatura, hudba, film
-
rozdělení podle vztahu k jevové skutečnosti =>
zobrazující
um. - malířství
(kromě abstraktního malířství), sochařství, architektura, film, divadlo
nezobrazující
um. - hudba,
tanec, lyrické básně -> vytváří dojmy, pocity, vjemy
syntetická
um. - kombinace
několika umění - opera, muzikál, balet, divadlo, film, melodram
3.
literatura: 1. naučná - má informativní funkci
2. krásná (umělecká) - převládá estetická funkce
-
lit.
je slovesné um., základním zobrazovacím prostředkem lit. je slovo
-
lit.
vytváří konfliktní situace, kt. se v té lit. neodkrývají hned, ale postupně
-
lit.
dílo funguje hlavně jako zobrazení, podává určitou zprávu o skutečnosti
-
lit.
je podobná malířství
-
umělecké dílo vzniká tvůrčí činností
autora, který s pomocí fantazie a podle svého určitého uměleckého záměru,
předvádí své estetické pochopení světa nebo skutečnosti do umělecky
organizovaného díla
-
vztah
mezi umělcem a mnou - ne všichni vnímáme est. dílo stejně (závisí to na
pohlaví, věku, prostředí, ve kt. jsem vychován, náladě, dobovém vkusu -
klasické básně)
-
Hálkovy
Večerní písně - ztratily svůj est.
účinek nebo naopak ty díla mohou přetrvávat
4. UMĚLECKÉ SMĚRY
19.
století -> velké lit. směry jako
byl romantismus a realismus
ROMANTISMUS: malíři - Théodore Géricault, Eugene Delacroix (Vraždění na ostrově Chiu), Francisco Goya (několikrát maloval svou
milenku vévodkyni z Alby); v českých zemích bratři Mánesové, Josef Navrátil,
František Tkadlík
skladatelé - Franz Schubert, Fryderik Chopin, Franz Liszt, Richard
Wagner, Johannes Brahms, Ludwig van Beethoven (IX. symfonie - Óda na radost),
Robert Schumann, Gaetano Donizetti, Gioacchino Rossini
architektura - vznikaly komponované romantické zahrady s romant.
architekturou (umělé zříceniny, chrámky, poustevny ap.), anglický park tvořil
dojem přirozenosti (francouzský park - klasicismus)
REALISMUS: umělecký směr 2.pol. 20.stol.;
v malířství zájem o přesné zachycení přírody, vyhledávali si motivy v
každodenním všedním životě
malíři - Jean-Francois Millet, Gustave Courbert, Honoré Daumier, Ilja
Jefimovič Repin; v Čechách Karel Purkyně
20.
století ->
nové umělecké směry
IMPRESIONISMUS: umělecký směr vzniklý ve franc. malířství v 70.letech 19.stol.
Usiloval o zachycení okamžitých smyslových vjemů, dojmů, pocitů nekorigovaných
předchozí zkušeností ani rozumovou úvahou. Označení "malíři dojmu"
nebylo v té době žádnou poklonou, protože vyjadřovat pouze dojmy rozhodně
neodpovídalo tomu, co se v pozdním 19.stol. od umění očekávalo. Publikum zabývající
se uměním pociťovalo jako "neumělecké" a triviální nejen to, že se
impresionisté odvrátili od heroických historických obrazů, ale že se i začali
věnovat portrétu, zátiší a zdůraznění barvy a světla.
malíři - Edouard Manet (Snídaně
v trávě), Claude Monet (Ženy v
zahradě), Edgar Degas (maloval hodně ženy, baletky), Auguste Renoir (Snídaně veslařů, Milenci), Paul Cézanne
(Modrá váza), Paul Gaugin (Tahiťanky), Vincent van Gogh (Zelené žito, Slunečnice)
sochař - August Rodin (Občané
z Calais)
skladatelé - Claude Debussy (Faunovo
odpoledne), Richard Wagner (Bludný
Holanďan, Prsten Nibelungů, Mistři pěvci norimberští); u nás Vítězslav
Novák, Josef Suk
-
lit. impresionismus usiluje o
zachycení bezprostředního dojmu, vyjádření neopakovatelné chvíle, vyslovení
pomíjivých, okamžitých nálad a dojmů; potlačení rozumové stránky, do popředí se
dostávají zrakové a sluhové vjemy; posílení lyričnosti, orientace na intimní a
přírodní tématiku
-
představitelé: P.Verlaine; A.Sova,
O.Březina, F.Šrámek
KUBISMUS: 1. výtv. umění - uměl. směr založený
kolem 1910 v Paříži P.Picassem a G.Braquem.; geometrické tvary
malíři - Pablo Picasso, Fernand Léger, Juan Gris, Georges Braque, Alexandr
Archipenko; Emil Filla, Jan Zrzavý, Josef Čapek, Václav Špála
FURURISMUS: 1908, vyvíjel
se v Itálii, oslavuje dynamiku tech. světa; 1.
lit. - F.T.Marinetti, osvobození slov a vět zdůrazňuje rychlost pohybu,
grafická podoba básně, odstraněna interpunkce; 2. výtv. umění - proniká sem moderní život, obraz světa v pohybu,
zachycení prchavých okamžiků; 3. hud. -
umělci pořádali bruitistické koncerty a komponovali strojovou hudbu.
malíři - Umberto Boccioni, Gino Severini, Giacomo Balla
básnící - F.T.Marinetti, V.V.Chlebnikov, V.V.Majakovskij, B.L.
Pasternak
KUBOFUTURISMUS: v lit. odmítal tradice, někteří básníci vytvářeli tzv. zaum, jazyk mimo
rozum, kt. měl pouze zvukovou stránku, bez pomoci pojmového chápání měl
vyvolávat bezprostřední básnický prožitek - znamenal zdůraznění grafické podoby
básně -> Kaligramy (G.Apollinaire)
SURREALISMUS: využití
obraznosti, fantazie, vyjádření bezprostředních subjektivních dojmů, zapůsobil
na ně S.Freud a jeho psychoanalýza; 1.
lit. zakladatel André Breton, v
poezii bez pravidelného rýmu; 2. výtv.
umění - odpoutání od zobrazování vnější skutečnosti
malíři - Salvador Dalí, René Magritte, Max Ernst
básníci - A.Breton,
T.Tzara, P.Eluard; V.Nezval, K.Biebl, K.Teige
Ukázky:
Antonín
Sova - KVĚTY INTIMNÍCH NÁLAD
U řek
U
řek mám večer vlažný rád,
u
řek, kdy plno mušlí leží,
kde
zvolna z řeky vstává chlad
a
bílá pěna z dálky sněží.
U
řek mám břízy nejraděj
a
olše, do nichž stín se dere,
a
cvrčků šum a vážek rej
a
v dálce města rysy šeré.