5. LIT. A UMĚNÍ

 

1.

UMĚNÍ - má dva významy:

1. obecně vysoký stupeň dovednosti, tvůrčí schopnosti v určitém oboru činnosti (lékařské, vojenské, kuchařské)

2. forma tvůrčí činnosti člověka, umění zpracovává/odráží skutečnost v obrazech

-          krásné um. - specifická tvůrčí činnost člověka zaměřená na zobrazení vnější i vnitřní reality z hlediska estetického působení

 

-          vztah člověka ke světu: 1. praktický

                         2. teoretický - ne vždy se projevuje

                         3. estetický

-          funkcí umění je jenom ta estetická hodnota

-          umění tvoří jednotu tří prvků: uměl. proces (tvorba uměl. díla), uměl. artefakt (dílo) a působení díla (konzumace uměl. díla)

 

-          počátky umění sahají do pravěku;  pravděpodobně nejstarší je tanec a pravěké výtvarné umění (zvířecí postavy vyryté do kamene, otisky rukou a čáry ryté nebo malované na stěnách jeskyní, hliněné sošky zvířat a ženských postav se zvýrazněnými symboly plodnosti)

 

2. DRUHY UMĚNÍ

- rozdělení podle vztahu k mimoestetickým, praktickým funkcím =>

užité um. - keramika, porcelán, nábytek, architektura -> předměty určené k použití a současně od nich požadujeme určitou úroveň estetickou

volné um.

 

statická um. - architektura, sochařství, umělecká fotografie, malířství, užité um.

dynamická um. - tanec, divadlo, pantomima, literatura, hudba, film

 

- rozdělení podle vztahu k jevové skutečnosti =>

zobrazující um. - malířství (kromě abstraktního malířství), sochařství, architektura, film, divadlo

nezobrazující um. - hudba, tanec, lyrické básně -> vytváří dojmy, pocity, vjemy

 

syntetická um. - kombinace několika umění - opera, muzikál, balet, divadlo, film, melodram

 

3.

literatura: 1. naučná - má informativní funkci

            2. krásná (umělecká) - převládá estetická funkce

 

-          lit. je slovesné um., základním zobrazovacím prostředkem lit. je slovo

-          lit. vytváří konfliktní situace, kt. se v té lit. neodkrývají hned, ale postupně

-          lit. dílo funguje hlavně jako zobrazení, podává určitou zprávu o skutečnosti

-          lit. je podobná malířství

-          umělecké dílo vzniká tvůrčí činností autora, který s pomocí fantazie a podle svého určitého uměleckého záměru, předvádí své estetické pochopení světa nebo skutečnosti do umělecky organizovaného díla

 

-          vztah mezi umělcem a mnou - ne všichni vnímáme est. dílo stejně (závisí to na pohlaví, věku, prostředí, ve kt. jsem vychován, náladě, dobovém vkusu - klasické básně)

-          Hálkovy Večerní písně - ztratily svůj est. účinek nebo naopak ty díla mohou přetrvávat

 

4. UMĚLECKÉ SMĚRY

19. století -> velké lit. směry jako byl romantismus a realismus

 

ROMANTISMUS: malíři - Théodore Géricault, Eugene Delacroix (Vraždění na ostrově Chiu), Francisco Goya (několikrát maloval svou milenku vévodkyni z Alby); v českých zemích bratři Mánesové, Josef Navrátil, František Tkadlík

 

             skladatelé - Franz Schubert, Fryderik Chopin, Franz Liszt, Richard Wagner, Johannes Brahms, Ludwig van Beethoven (IX. symfonie - Óda na radost), Robert Schumann, Gaetano Donizetti, Gioacchino Rossini

 

             architektura - vznikaly komponované romantické zahrady s romant. architekturou (umělé zříceniny, chrámky, poustevny ap.), anglický park tvořil dojem přirozenosti (francouzský park - klasicismus)

 

REALISMUS: umělecký směr 2.pol. 20.stol.; v malířství zájem o přesné zachycení přírody, vyhledávali si motivy v každodenním všedním životě

             malíři - Jean-Francois Millet, Gustave Courbert, Honoré Daumier, Ilja Jefimovič Repin; v Čechách Karel Purkyně

 

 

20. století -> nové umělecké směry

 

IMPRESIONISMUS: umělecký směr vzniklý ve franc. malířství v 70.letech 19.stol. Usiloval o zachycení okamžitých smyslových vjemů, dojmů, pocitů nekorigovaných předchozí zkušeností ani rozumovou úvahou. Označení "malíři dojmu" nebylo v té době žádnou poklonou, protože vyjadřovat pouze dojmy rozhodně neodpovídalo tomu, co se v pozdním 19.stol. od umění očekávalo. Publikum zabývající se uměním pociťovalo jako "neumělecké" a triviální nejen to, že se impresionisté odvrátili od heroických historických obrazů, ale že se i začali věnovat portrétu, zátiší a zdůraznění barvy a světla.

 

                malíři - Edouard Manet (Snídaně v trávě), Claude Monet (Ženy v zahradě), Edgar Degas (maloval hodně ženy, baletky), Auguste Renoir (Snídaně veslařů, Milenci), Paul Cézanne (Modrá váza), Paul Gaugin (Tahiťanky), Vincent van Gogh (Zelené žito, Slunečnice)

 

                sochař - August Rodin (Občané z Calais)

 

                skladatelé - Claude Debussy (Faunovo odpoledne), Richard Wagner (Bludný Holanďan, Prsten Nibelungů, Mistři pěvci norimberští); u nás Vítězslav Novák, Josef Suk

 

- lit. impresionismus usiluje o zachycení bezprostředního dojmu, vyjádření neopakovatelné chvíle, vyslovení pomíjivých, okamžitých nálad a dojmů; potlačení rozumové stránky, do popředí se dostávají zrakové a sluhové vjemy; posílení lyričnosti, orientace na intimní a přírodní tématiku

- představitelé: P.Verlaine; A.Sova, O.Březina, F.Šrámek

 

 

KUBISMUS: 1. výtv. umění - uměl. směr založený kolem 1910 v Paříži P.Picassem a G.Braquem.; geometrické tvary

 

          malíři - Pablo Picasso, Fernand Léger, Juan Gris, Georges Braque, Alexandr Archipenko; Emil Filla, Jan Zrzavý, Josef Čapek, Václav Špála

 

FURURISMUS: 1908, vyvíjel se v Itálii, oslavuje dynamiku tech. světa; 1. lit. - F.T.Marinetti, osvobození slov a vět zdůrazňuje rychlost pohybu, grafická podoba básně, odstraněna interpunkce; 2. výtv. umění - proniká sem moderní život, obraz světa v pohybu, zachycení prchavých okamžiků; 3. hud. - umělci pořádali bruitistické koncerty a komponovali strojovou hudbu.

 

            malíři - Umberto Boccioni, Gino Severini, Giacomo Balla

 

            básnící - F.T.Marinetti, V.V.Chlebnikov, V.V.Majakovskij, B.L. Pasternak

 

KUBOFUTURISMUS: v lit. odmítal tradice, někteří básníci vytvářeli tzv. zaum, jazyk mimo rozum, kt. měl pouze zvukovou stránku, bez pomoci pojmového chápání měl vyvolávat bezprostřední básnický prožitek - znamenal zdůraznění grafické podoby básně -> Kaligramy (G.Apollinaire)

 

 

SURREALISMUS: využití obraznosti, fantazie, vyjádření bezprostředních subjektivních dojmů, zapůsobil na ně S.Freud a jeho psychoanalýza; 1. lit. zakladatel André Breton, v poezii bez pravidelného rýmu; 2. výtv. umění - odpoutání od zobrazování vnější skutečnosti

      

             malíři - Salvador Dalí, René Magritte, Max Ernst

             básníci
- A.Breton, T.Tzara, P.Eluard; V.Nezval, K.Biebl, K.Teige

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ukázky:

 

Antonín Sova - KVĚTY INTIMNÍCH NÁLAD

 

U řek

U řek mám večer vlažný rád,

u řek, kdy plno mušlí leží,

kde zvolna z řeky vstává chlad

a bílá pěna z dálky sněží.

 

U řek mám břízy nejraděj

a olše, do nichž stín se dere,

a cvrčků šum a vážek rej

a v dálce města rysy šeré.